neděle 26. ledna 2014

Ručníčky na přání

Z bambusového froté, ze kterého jsem Kubíčkovi ušila super velkou žabí osušku, ještě trochu zbylo. Prvně jsem si brblala, že jsem mohla osušku udělat z celého kousku, že to přece nemusel být zrovna čtverec, no nicméně už se stalo. Tak vznikly dva ruční(č)ky různého tvaru, ale k velké spokojenosti Adélky i Jakoubka.

Adélka si na svůj vybrala kočičku a Kubíkovi jsme pomohly vybrat želvičku. Vyzkoušela jsem si steh na aplikace, takovou zahrádku. A zrovna jsem na ručníky přišila poutka, tak snad vydrží.

sobota 25. ledna 2014

Dárek k svátku

Na podzim manžel třídil svůj šatník. Něco letělo na hadry, něco jsem si ukořistila na své šicí hokus-pokusy, něco se zužitkuje při recyklaci. Jedno tričko vyřadil, že má "velký" výstřih! :-) Mně se zdálo dobré, no každopádně jsem si říkala, že ho rozstříhám a budu tak mít alespoň jakýsi střih na tričko pro svého drahého. Výstřih nevýstřih, ten si trochu upravím. ;) A tak se stalo.

středa 22. ledna 2014

Osuška pro žabáka

V záchvatu letního šílenství jsem pořídila loni nebo snad dokonce předloni oboustranné bambusové froté, že dětem ušiju ponča k bazénu. Vzhledem k tomu, že naše návštěvy koupaliště nejsou až tak hojné a Kubula se ze své miminkovské osušky vymotá jedna dvě, látku jsem využila jinak. A vznikla super velká osuška pro našeho malého žabáka.

úterý 21. ledna 2014

Když v lednu je jak v máji...

Počasí posledních dnů/týdnů mě drobátko mate. Člověk si říká "leden", teploměr ale ukazuje přes 10°C! Tož co je toto za zimu?!? Ano, mírnější zima by mi nevadila, jen mám trochu obavu, aby to nebylo jako loňský rok, kdy na Velikonoce sněžilo a první týden v červnu jsme si málem přitápěli. Tak snad se to nebude opakovat.

Nicméně proč si neušít takové letní šatečky, když už máme to teplo, že? :-) Koneckonců v létě jako když najdeme... 

pondělí 20. ledna 2014

Ovečkové pyžamko

Rychlá akce minulého týdne - děti na chvilku u dědečka, látka nachystána, střih překreslen předchozí večer. Teda, ale měla jsem co dělat, abych tam danou velikost umístila. Povedlo se, zbytky nejsou. ;) Váhat ještě pár měsíců, tak by musel růžové pyžamko nosit Kubulka. :-D

sobota 4. ledna 2014

Trocha vánoční výzdoby...

Vypadá to, že kromě šití jsem objevila další kouzelnou věc - falešný patchwork! Na první pohled nádherné výrobky, za kterými se bezpochyby musí skrývat hodiny a hodiny práce, po prvním pokusu vznikl vcelku ucházející výrobek, který zase tolik času nezabral. :-)

Tu je:
 

pátek 3. ledna 2014

Vánoční sukně pro dámy!

Letošní Ježíšek pro ženskou část naší rodiny byl ve znamení krásných zimních sukní. Loni s tím přišla Petra (Stejnokroje) a úplně mě to nadchlo. Látku jsem koupila opravdu za minutu dvanáct, neb už se nedá sehnat. A to jsem původně chtěla spíše tu kombinaci se šedou. Nakonec jsem byla ráda za to, že vůbec byla tato kombinace hnědé.

Spotřebu jsem neměla přesně spočítanou a tak jsem pak kouzlila, jak se dalo. :-) Původně jsem chtěla jen pro sebe dlouhou a pro Adélku ke kolenům. Ale sestra Anička, když viděla látku ještě loni ve skříni, tak zahlásila, že je úžasná a že nutně chce taky. No a aby to mamince nebylo líto, tak se tam musela vejít ještě i jedna sukně pro ni.

Maminku i sestru jsem si změřila, protestovaly jen trochu. :-) Pro jistotu jsem si vypůjčila tajně i jednu sukni od Aničky, abych si ji překreslila. To jsem ještě netušila, že jsem si vybrala jednu jedinou sukni asi z 25, která je sestře malá!!! Svou dlouhou sukni a Adélčinu jsem jednoduše obkreslila podle našich vyhovujících. Nastalo kouzlení s látkou, aby se tam vešly sukně opravdu všechny. A dokonce vyšlo i na Beňu (Adélčinu berušku)! Látka je zužitkovaná opravdu do posledního kousku.

Všechny sukně mají pružnou podšívku a v pase jednoduše náplet s gumou. Teplé jsou tak akorát. V minus 20 s nima asi chodit nebudem, ale zatím to na mrazy moc nevypadá... Šila jsem v předstihu už na podzim, protože jsem tušila, že na poslední chvilku to nedám. Nakonec jsem pak musela ušít Adélce ještě jednu trošinku větší, protože ta první jí byla úplně akorát už v říjnu. Tím padl i poslední zbyteček látky.

Dokonce proběhly i tajné zkoušky - maminka i Anička měly zavázané oči a oblékla jsem je já. :-) Největší obavu jsem měla, že nebude sedět mamince. To se nepotvrdilo. Naopak - nejvíc problémů jsem si zavařila s Aniččinou sukní. :-) No, narve ji na sebe, ale už teda nesmí přibrat ani ň. :-) Když jsem jí pak říkala, kterou sukni jsem si od ní vypůjčila, tak mi hlásila, že zrovna ta jedna jediná je jí malá. Že jsem jí měla říct... No jo, ale to by pak přece nebylo to překvapení, ne?

Konec povídaček, jde se na fotky! :-)

Adélčina a Benina suknička