Jako klasicky před svátkama, jedno či vánočníma či v tomto případě velikonočníma, jsme postupně prošli kolečkem rýmy a kašle. U nás to obvykle postupuje tak, že bacila chytne jedno z dětí, do tří dnů lehne i to druhé. A až je dětem lépe, lehnou rodiče. No, lehnou... hmmmm, trochu nadnesený výraz, protože ležení u rodičů, byť nachlazených a po posteli značně toužících, se nějak netoleruje. Takže se vymýšlí náhradní, pokud možno nenáročný, program. V rámci toho letošního předvelikonočního jsme provedli čistku v oblečení. Stejně by ta fáze třídění zimního/letního, malého/velkého oblečení byla nutná.
S hrůzou jsem zjistila, že Jakub krom softshellek, tepláků a pláťáků z loňského roku nic moc nemá. Rifle, do kterých jsem ho ještě na podzim navlékla, jsou krátké! No jako není se čemu divit, byla to velikost cca 74/80 a ono to naše miminko drobátko vyrostlo... :-) Shodou okolností jsem při prohrabávání skříně narazila i na své téměř nenošené manžestráky. A pojala nápad....
