Květnový víkend ve znamení šití

Nestává se to tak často, ale když už, tak to stojí za to. :-) O čem mluvím? Ehm, tedy píšu? O tom, když mi na víkend zůstane jen JEDNO dítko. Sousloví "Jedno dítě, žádné dítě" jsem začala chápat až po narození toho druhého, jak už to tak bývá. A do dneška mi je velkou záhadou, jak jsem mohla "nestíhat" a "nezvládat", když jsme měli jen Adélku... :-) O tom, že bych byla na víkend bez obou dětí, si v tuto chvíli nechávám jen zdát. Jakoubek zatím moc nevypadá, že by se chtěl vzdát svého milovaného kojení...

Přípravy na víkendové velkošití probíhaly již v týdnu, kdy jsem si vytáhla střihy, překreslila na látky, vystříhala jednotlivé díly apod. Střihy jsem si trochu upravovala, hlavně podle oblečení, které Adélka v tu dobu nosila. A raději větší, než menší, že ano. :-) Jen si maminka odvezla Adušku a Jakub zavřel na chvilku oči i pusu, už to jelo, teda šilo....

Jedny letní šatičky, později nositelné jako tunika z hezké puntíkaté látky z wendy. Příště raději delší a ne tak široké.

Jahůdkové pyžamko, pravda s trošku delšíma nohavicema.

A dlouhá noční košile pro jednu malou princeznu. Vše kombinované do červeno-bílé, tak abych pokud možno nemusela moc měnit nitě ve strojích. Střihy jsem si upravovala za pochodu, např. noční košile vznikla ze střihu na tričko, které jsem hoooodně prodloužila a přišila ještě volánek.

Pro dítko jsme si jeli v neděli, takže večer již probíhala velká módní přehlídka. Adélka byla spokojená a já taky, protože nic nedopadlo až tak strašně.

Střihy: tunika - Amelie (Farbenmix), vel. 86/92
          pyžamo - kalhoty upravené, triko - Antonia (Farbenmix), vel. 86/92
          noční košile - upr. KleinFano (Farbenmix), vel. 86/92